Tatranské ozvěny

Domnívám se, že kvůli pěkným a zajímavým zážitkům není třeba cestovat přes půl světa, i když tam je také samozřejmě najdeme. Člověka nadchne pohled na strmé štíty, zapadající slunce, stříbrné vodopády, průzračná horská plesa a další nádhery tatranských hor. Není nad ten pocit vítěze, když člověk několika posledními kroky docílí vrcholové mety a může vychutnávat ty nádherné panorama hor a nížin.

Tak jsem si sedl a spočítal tatranské tůry. Obešel jsem Vysoké Tatry křížem krážem, několikrát nakousl nádheru Roháčů. Tůr bylo celkem 41, Tatry jsem navštívil 13 x a Malou Fatru 1x. Pojďme se o to podělit, ať můžu trochu zavzpomínat na ty neskutečné zážitky. Pro ilustraci byly použity mé autentické ofocené diapozitivy a naskenované černobílé fotografie z těch let.

Foceno na Predném Solisku 2093 m, v pozadí národní symbol Slovenska Kriváň 2494 m

Rok 1972

První pokus

Z tohoto roku se nezachovaly žádné fotografie. Měl jsem tehdy čerstvou občanku a naši (můj taťka Josef, moje mamka Anička) mě vzali na mou první obhlídku slovenských velehor. V paměti mi zůstala jen Teryho chata a amfiteater ve Starém Smokovci, kde jsme zhlédli film Spartakus. Pak jsme ješte dle pamětí navštívili Sliezký dom a další...

Rok 1981

Dovolenková zastávka

Cestou na dovolenou u Zemplínské Šíravy, slovenského moře, jsme se zastavili s manželkou Janou na pár nocí ve Vysokých Tatrách. V kempu Tatranec už byla ubytována Mazálkovic tatranská partie ve složení: brácha Pavel, Dana, Luboš, teta Miluška, teta Helka a strýc Jarek. Na svou první řádnou tůru nikdy nezapomenu. Po dosažení Lomnického sedla lanovkou povídá strýc Jarek: "Co tak kluci Lomničák?" No a tak nějak začala naše vysokohorská turistika. Tak jsme tam vyrazili, já, Pavel a strýc Jarek. Bylo to něco neskutečného. Po návratu do kempu, při pohledu na Lomničák z výšky jen 800 m. nad mořem, jsem nemohl uvěřit, že jsme ho zdolali. Takže jsme první tůru šlapali tudy: ***Lomnické sedlo > Lomnický štít 2632 m > Velká svišťovka > chata u Zeleného plesa > Tatranská Lomnice. Na fotce Lomnický štít, vlevo dole Mazálkovic Tatrané.

Druhou tůru jsme šli ze Štrbského Plesa. ***Mlýnická dolina > Bystré sedlo 2314 m > Furkotská dolina. Stálo to za to. Naše parta u vodopádu Skok.

__________________________________________________________________________________________________________________________

Podnikový zájezd

Když jsem se dozvěděl, že naše firma pořádá zájezd do Vysokých Tater, tak jsem neváhal. Ocitli jsme se tam vlastně s Janou tenhle rok už podruhé. Podniková tůrka nám připadala po dovolenkových tůrách jako rozcvička. ***Štrbské pleso > Popradské pleso > Štrbské pleso. Na první fotce je chata u Popradského plesa, na druhé Štrbské pleso.

Na zájezdě jsme ještě navštívili Pieniny a Haligovské skály. Sjeli jsme si na pltích Dunajec a jako bonus jsem se setkal se svým kamarádem z vojny.

Rok 1982

První dovolená pod novým stanem

Dá se říci, že tímto rokem odstartovala éra našich aktivních dovolených pod tatranskými štíty, ta trvala až do roku 1988. Tentokráte jsme ještě vyrazili sami s Janou. Také jsme ten rok objevili termální koupaliště Vrbov, které bylo vzdáleno 20 km od kempu. Ubytováni jsme byli znovu v kempu Tatranec, kde se nám zalíbilo. Tahle fotka byla focena ve Smokovci, je na ní hotel Grand a Slavkovský štít.

Takže tůry tohoto roku byly celkem náročné, nejlepší bylo ale to večerní plánování u pivečka v kempu.

***Hrebienok > Teryho chata 2015 m > Hrebienok > taková rozcvička

***Popradské pleso zastávka > Popradské pleso > sedlo Váha > Rysy 2503 m a zpět > druhá nejhezčí tůra ve Vysokých Tatrách

***Biela voda > chata u Zeleného plesa > Kolové sedlo > Jahňací štít 2229 m a zpět > mimochodem, nejkrásnější tůra ve Vysokých tatrách

***Biely Váh > Daxnerovo sedlo > Kriváň 2494 m a zpět > taky hezké

Na diácích je pozemní lanovka na Hrebienok a Studenovodské vodopády.

Rok 1983

Společně s Rudou a Marcelou

Tak jsme našli první partnery na tůry, v práci se ozval Ruda, že by se do těch Tater rád podíval. A tak jsme už stavili stan v kempu Tatranec ve čtyřech, já, Jana, Marcela a Ruda. První den jsme začali procházkou do Tatranské Lomnice a pak začal turistický týden s přestávkami na termál ve Vrbově. Taky tak trochu boj, protože naplánovaná tůra na Slavkovský štít byla celkem náročná a tak se během nudné (stálé stoupání po kamenech, furt dokola) a dlouhé tůry ozvalo: "Ku**a, to je ale dovolená." Vše napravila nádherná tůra (s modrou oblohou) na Rysy. Na diácích Jana a Marcela u odbočky na Rysy, přestávka u chaty pod Rysmi.

Takže tůry tohoto roku:

lanovkou na Štart (mezistanice na Skalnaté pleso, museli jsme vysednout kvůli větru) ***Štart > Skalnaté Pleso > Lomnické sedlo 2189 m. > kemp 

***Hrebienok > Slavkovský nos > Slavkovský štít 2452 m > a zpět

***Štrbské pleso > Popradské pleso > sedlo Váha > Rysy 2503 m > a zpět

Na fotkách Ruda + Marcela ve sněhovém poli pod sedlem Váha a Marcela s Janou u Velkého Žabího plesa.

Mým úspěchem bylo a je, že se oba dva i se syny neustále do Vysokých Tater vracejí. Chytlo je to za srdíčko. :)

Rok 1984

Přátele z NDR

Tenhle rok jsme vyrazili do Tater s dalšími parťáky, tentokráte z  Újezdce (Alena a Laďa). Jen jsme postavili stan a pokoštovali slivovicu, už jsme našli další kolegy na tůry. Na pokec jsme pozvali sousedy vedle ve staně, byli to Mathias a Sabina z východního Německa. Řádně posíleni slivovičkou jsme za chvíli už plánovali tůru v šestici. A taky jsme brzo ráno vyrazili pěšky do Lomnice. 

Na fotkách cesta ze Svišťovky a svačinka u chaty u Zeleného plesa.

Takže tůry:

S přátely z NDR lanovkou na ***Skalnaté pleso > Velká Svišťovka 2038 m > chata u Zeleného plesa > kemp Tatranec

S přátely z NDR ***Hrebienok > Sliezsky dom > Polský hrebeň > Východná Vysoká 2428 m > a zpět > na vrchol jsme dorazili jen 3 (já, Jana a Mathias)

Mathias + Sabina večer odjeli do Německa, dovolená jim skončila.

***Štrbské pleso > Popradské pleso > chata pod Rysmi > sedlo Váha > Rysy 2503 m > a zpět

***Biela voda > Kežmarská chata > Kopské sedlo 1749 m > a zpět  

Při návratu z poslední tůry jsme zjistili, že nám jaksi odtáhli auto z parkoviště v lese. Tenhle špás nás tehdy vyšel na 316 Kčs. Na fotkách jsou naše turistky na řetězech před Polským hrebeňom a závěrečné společné foto před odjezdem nových kamarádů do Berlína.

Mimochodem, díky tomuhle přátelství jsme 2x navštívili východní Berlín. Mathias se Sabinou jednou dokonce přijeli na návštěvu k nám domů do Těšova a Újezdce.

Rok 1985

Tatranské ozvěny

Za rok jsme se vrátili do kempu Tatranec ve stejném složení (já, Jana, Laďa a Alena). Už několik měsíců předem se tenhle comeback neustále plánoval. V červenci (vždy se jezdilo v období závodních dovolených) jsme vyrazili. Cestou jsme zastavovali na svačinku u Šůtovského vodopádu, nějak po poledni jsme stavili stan v Tatranci. Večer prošli kemp, pokoštovali "penicilín" a naplánovali nějakou tréninkovou tůrku. Na fotce je naše večerní menu.

Tenhle rok jsme zvládli rekordních sedm tůr, některé byly dost náročné:

lanovkami na ***Skalnaté Pleso > Lomnické sedlo 2189 m > Skalnaté Pleso > Malá Svišťovka > kemp

***Javorina > Kopské sedlo > chata u Zeleného plesa > Jahňací štít 2229 > chata u Zeleného plesa > dámy šly do Tatranské Lomnice, páni se vrátili přes Kopské sedlo do Javoriny pro auto (nádherné výhledy cestou na Belianské Tatry)

pozemní lanovkou na ***Hrebienok > Teryho chata > Priečne sedlo 2352 m > Zbojnická chata > Hrebienok > tady se nám zasekla Alena na řetězech a odmítla jít dál, celkem krizovka, ale vše se vyřešilo 

***Štrbské pleso > chata pod Soliskom > Predné Solisko 2093 m > a zpět

***Tri Studničky > chata kpt. Rašu > Koprovská dolina > Koprovské sedlo > Koprovský štít 2367 m > Popradské Pleso zastávka > nádherná tůra, nekonečná dolina, u Nefcerky jsme nepotkali medvěda :), překrásná květena

***Lysá Polana > Bielovodská dolina > horáreň Biela voda a zpět taková hezká tatranská procházka s nálezem hříbků

***Tri Studničky > chata kpt. Rašu > Daxnerovo sedlo > Kriváň 2495 m > Jamské pleso > a po magistrále zpět do Trí Studniček > tahle tůra končí nahoře velmi krásnými rozhledy na Vysoké, Západní i polské Tatry

Na diácích je dosažení Priečného sedla, na další Koprovské sedlo a na poslední rozhledy z Kriváňa.

Další diáky z roku 1985 jsou ve fotogalerii tohoto rodinného webu. Cestou zpátky domů jsme ještě stihli prohlédnout Demänovskou ledovou jeskyni.

Rok 1986

Tentokrát sami dva

Alena čekala druhý přírůstek do rodiny, takže tenhle rok s námi nejeli. My dva jsme dovolenou začali návštěvou Vrátné doliny v Malé Fatře. Příjezd do Tatrance jako obvykle, večer jemně pršelo. Tenhle rok jsme navštívili Poprad a také poprvé Slovenský ráj. Tam jsme prošli Čingov, prielom Hornádu, Kláštorisko, Sokolí dolinu a Závojový vodopád. Ale zpět k Tatrám, tenhle rok jsem nakousl i Západní Tatry. Takže tatranské tůry jsou vypsány níže.

lanovkami na ***Lomnické sedlo 2190 m > Skalnaté pleso > chata Kamzík (už neexistuje, je tam Rainerova chata) > Tatranská Lomnice

pozemní lanovkou na ***Hrebienok > Studenovodské vodopády > Zbojnická chata 1960 m > a zpět

***Podbanské > Bystrá 2248 m (nejvyšší hora Západních Tater) > Blyšť 2155 m > a zpět 

***Štrbské Pleso > Popradské pleso > Hincovo pleso > Mengusovské sedlo 2307 m (po bývalé zelené, ta značka byla už tehdy zrušena) > a zpět > tam jsem šel sám, Jana zůstala u Hincova plesa. Už na začátku výstupu mi stál v cestě kamzík a varoval. Já ho ale neposlechl, navrchu přišla bouřka a já se ocitl v  černém mračně a pak udeřilo. Oranžová zář, slyšel jsem, jak horolezci odhazují nepotřebné kovové věci. Po sestupu ze sedla, který byl velmi nepříjemný, jsme zahájili s Janou návrat na Popradské pleso, nebylo to vůbec jednoduché. Horská stezka se změnila v potok a než jsme dorazili k plesu, tak jsme byli i v pláštěnkách pěkně mokří.

Diáky toho roku: Zbojnická chata (vzadu Priečne sedlo a Prostredný hrot), Bystrá dolina v Západních Tatrách, Mengusovské sedlo před bouřkou (na tuhle tůru nikdy nezapomenu).

_________________________________________________________________________________________________________________________

Zájezd do Roháčů

Druhé setkání se Západními Tatrami bylo úžasné. Rozdíl mezi Vysokými a Západními Tatrami je v květeně, která je tady bujnější. Některé vrcholy i doliny jsou  zelenější, živější. Hlavně ale v tom, že v Západních Tatrách, po dosažení první vrcholové mety, může člověk zdolat více vrcholů. Ve Vysokých Tatrách se vesměs jedná o tůru jen na jeden vrchol. Náš zájezd byl ubytován v Roháčské dolině v horském hotelu Primula. Takže k tůrám roháčského víkendu.

***Roháčská dolina > Smutné sedlo > Plačlivé 2125 m > Ostrý Roháč 2088 m > Volovec 2063 m > Rákoň 1876 m > sedlo Zábrať > Roháčská dolina > fantastická tůra

***Roháčská dolina > sedlo Zábrať > Rákoň 1876 m > Lučná > Osobitá 1687 m (cesta na vrchol je nyní zrušená z důvodu ochrany přírody, já tam tehdy byl) > a zpět Teplým žlabom k hotelu Primula

Diáky ze zájezdu. Na prvním diáku naši kamarádi s Janou ve Smutném sedle. Vzadu je vidět Plačlivé, Ostrý roháč, Volovec. Na druhém je Ostrý Roháč z Plačlivého. Na fotce je celý zájezd před horským hotelem.

V neděli jsme cestou navštívili muzeum oravskéj dědiny v Zuberci a pak Oravskou přehradu.

Rok 1987

Výlet do Západních Tater s kamarády

V tomto roce se nám konečně podařilo poprvé vycestovat do Jugoslávie a tak nebylo doma na tůry ani pomyšlení. Ale jednou v práci, po návratu z malého kapitalismu :), při podnikových kuželkách jsme se trochu rozparádili. Pokecalo se o Tatrách, slovo dalo slova a příští den se vyráželo mým autem do Západních Tater. Prostě taková pánská jízda ve složení já, Franta, Zdeňa a Laďa. Stan jsme rozložili v autokempu Ráčková dolina a šli do hospody naplánovat první tůru. Po ranním probuzení jsme byli informovaní, že náš kemp v noci navštívil medvěd. My jsme ho neviděli, ale podle převrácených popelnic a rozhovoru s dalšími kempaři to bylo skoro na denním pořádku kempu. Takže k tůrám.

***Autokemp Ráčková dolina 880 m > Nižná Magura 1920 m > Vyšná Magura 2095 m > Jakubina 2194 m > Hrubý vrch 2137 > Končistá 1994 > Klin 2189 > Gáborovo sedlo 1938 m  > Ráčková dolina > uf, ten nástup na první vrchol byl šílený, pak už to šlo nahoru, dolů, nahoru, dolů... Prostě nejhorší je, dostat se na hřeben.

***Autokemp Ráčková dolina > Mládky 1945 m > Baranec 2184 m > Smrek 2075 m > Plačlivé 2125 m > Ostrý Roháč 2088 m > Jamnické sedlo 1910 m > Jamnická dolina > autokemp > vyčerpávající nádhera.Po každé z obou tůr byla po večeři velká choutka na pivečka, ale každý si dal pouze jedno a šlo se spát, těla byla mrtva. V neděli jsme vyrazili na Štrbské pleso, vyjeli lanovkou a vyšlápli se rozloučit. ***chata pod Soliskom > Predné Solisko 2093 m a zpět

Na prvním diáku jsou kamarádi na vrcholu Plačlivé, na druhém vzadu moje maličkost a řetězy na Ostrém Roháči.

Rok 1988

Zase s parťáky

V nabídce dovolených fabriky Zeveta byla nabídka ubytování v podtatranské dědince Šuňava (pod Tatranskou Štrbou) v chalupě. Já dělal tehdy s Pozemními stavbami zrovna ve fabrice. Pokoje v mém daném termínu byly volné a tak se znovu vyrazilo směrem na Vysoké Tatry. Jely dvě auta, v jednom já, Jana a její rodiče (Škoda 120 LS), ve druhém Laďa, Alena a jejich dva potomci (Polsky Fiat). Na dálnici mezi Martinem a Ružomberkem dokonce proběhla rychlostní zkouška aut :). Tahle sestava byla zralá tak na piknik, důchodci, malé děti. Přesto se mi podařilo na této dovolené vytvořit osobní rekord. Začali jsme všichni výletem do Tatranské Lomnice, kde jsme navštívili náš oblíbený kemp Tatranec. Pak jsme se vyvezli lanovkami přes Skalnaté Pleso do Lomnického sedla 2189 m. Tehdy byly fantastické rozhledy na tatranské panoramata. Zpátky ze sedla jsem zase klusal pěšky. No a ty tůry:

***Štrbské pleso > Popradské pleso > chata pod Rysmi > sedlo Váha > Rysy 2503 m > a zpět > taková klasika s nádherným počasím. Na Rysy jsme šlapali já, Jana, Laďa a jeho syn Ladík. Celkem odvaha ho vzít na řetězy nad Žabími plesy. Ale co se v mládí naučíš, ve stáří.....

***Tatranská Javorina (1000 m) > Javorová dolina > sedlo Sedielko (2376 m) (5:00) > Téryho chata (2015 m) (1:15) > Priečne sedlo (2352,3 m) (1:30) > Zbojnícka chata (1960 m) (1:30) > sedlo Prielom (2290 m) (1:15) > rozc. pod Poľským hrebeňom (0:30) > Bielovodská dolina > Lysá Poľana (970 m) (4:00)  neskutečná tůra, aneb spojení dvou posledních chybějících tůr ve Vysokých Tatrách v jednu, prostě blázen do hor. Sečteno dle rozpisu na ukazatelích = 15 hodin. Já to šel *12* hodin (v 7oo jsem vyrazil z Tatranské Javoriny do Javorové doliny, zhruba v 19oo jsem došel Bielovodskou dolinou do Lysé Polany), tentokrát jsem šel sólo. Tři stoupání do sedel, čtyři tatranské doliny, troje řetězy, dvě chaty, sečtené převýšení *1376 + 337 + 330 = 2043 metrů*, rozhledy dobré. Ostatní si odpočinuli při hledání hřibů.

Na prvním diáku je přechod řetězů pod chatou při cestě na Rysy, na druhém chata ze sedla Váha, v dálce je vidět Kriváň. Třetí je focen ze Sedielka, je vidět Javorová dolina a v dáli  Vysoká a Rysy, na čtvrtém Priečne sedlo a na pátém je Hviezdoslavov vodopád v Bielovodskéj dolině.

Při zpáteční cestě nad námi  držel ochrannou ruku anděl strážný. Na mé škodovce uletěla pravá poloosa, stalo se to naštěstí až v Uherském Brodě na viaduktu. Nikomu se nic nestalo a auto bylo dotaženo pár metrů k opraváři. Při pomyšlení, že by se mi to stalo před rokem (v roce 1987) někde v Jugoslávii, mi vždy proběhne mráz po zádech. Další diáky z roku 1988 jsou ve fotogalerii tohoto rodinného webu.

Rok 1991

Jako magnet

Při společné dovolené (já, Jana, Mira a Zdenka) u termálu v Kováčové došlo při řeči a při štamprlce zase na Vysoké Tatry. "Co tak vyrazit na výlet? Kam? Do Tater, vždyť je to jen 135 km (smích)." No a ráno jsme všichni čtyři vyrazili, no a kam? Přece směr Štrbské Pleso. Dámy odpočinek, já a Mira minitůru:

***Štrbské pleso lanovka > chata pod Soliskom > Predné Solisko 2093 m > a zpět 

Na prvním diáku partie u Štrbského Plesa, v pozadí je Solisko. Na druhém celé osazenstvo maringotek firmy Minas (bývalé Pozemní stavby) v Kováčové. A do třetice k této dovolené patří ta fotka z úvodu článku Tatranské ozvěny.

Rok 1995

S dcerou, aneb zatím naposled v Tatrách

Perfektní Zbrojovácká dovolená autobusem, ubytování jsme měli v Tatranské Lomnici, hotel Stavbár (dle Google už neexistuje). Evča tam tehdy oslavila své páté narozeniny. Protože jsem ji občas nosil i na zádech, tak jsme se nepouštěli do nějakých super tůr. Ale většinu tůr odšlapala sama (ale za miniúplatek).

***Hrebienok > Zamkovská chata > Skalnaté pleso > Tatranská Lomnice (někteří se vezli lanovkou)

***Štrbské Pleso > Popradské Pleso > symbolický cintorín > Popradské Pleso zastávka

***Hrebienok > Sliezsky dom > Starý Smokovec nádraží

Před závěrečnou tůrou jsme se večer domluvili s několika dalšími dovolenkáři, kudy půjdeme a kde se setkáme. Teda, zase jsem tomu velel já. :) Pro setkání obou skupin (pánská a dámská) byla určena chata u Zeleného plesa. Další den jsme posnídali a hurá na to.

Dámská skupina pod velením Jany (Jana, Evča a tři dámy) vyrazila ke stanici lanovky na Skalnaté Pleso.

***Skalnaté pleso > Velká Svišťovka 2038 m > chata u Zeleného plesa (místo setkání) > Tatranská Lomnice

Pánská skupina (já + 3 kolegové) jsme vyrazili z Tatranské Lomnice pěšky do doliny Zeleného plesa. Tam se už našel jen jeden odvážlivec ze tří, který se mnou vyrazil vzhůru. Další dva si udělali výšlap nahoru k Červenému plesu, obešli Zelené pleso.

***Tatranská Lomnice > Chata u Zeleného plesa (místo setkání) > Kolové sedlo > Jahňací štít 2229 m a zpět

Dámy si užily na řetězech při sestupu skalním žlabem z Velké Svišťovky, ale všichni jsme se nakonec vítězně setkali u Zeleného plesa.

Diáky: Společné foto u chaty, dolina Zeleného plesa a pohled na Jahňačí štít.

Malá Fatra 2006

I když tohle nepatří do rajonu Tater, musím to sem přiřadit. Slovenské hory jsou nádherné a Malá Fatra mi vždy připomíná svým vápencem Belanské Tatry.

Telefon z Prahy vyzváněl, Petr volal. "Přijedem na návštěvu! Hupnem od vás do Malé Fatry, něco tam slezem." Začali jsme rozjezdem u nás, pěkně po slovácku. V pátek se proto muselo vyjíždět na Slovensko až po desáté hodině, alkoholtester ráno hlásil slivovičku v dechu. Ale za několik hodin jsme už otvírali pokoje v malém penzionu v Těrchové. Ubytovali jsme se, vyprostili jsme se :) a už jsme šlapali vzhůru kolem Tiesňav k lanovce.

Lanovkou od chaty Vrátna jsme vystoupali pod ***Snilovské sedlo > Velký Kriváň 1709 m (nahoře bylo vidět na pár metrů) > Snilovské sedlo > sedlo za Kraviarskym > sestup do Vrátné doliny > Těrchová  514 m tady podle metrů je jasně vidět, že ty převýšení jsou stejné jako v Tatrách.

Druhý den jsme zajeli autem do ***Štefanové 625 m > a už šlapali jen vzhůru do sedla Medziholie 1185 m > tady jsme se rozdělili, já, Petr a Leoš jsme šli vzhůru na Velký Rozsutec 1610 m > Jana, Evča a Dáša ho obešli spodem, setkali jsme se v sedle Medzirozsutce > Těsná rizňa (žebříky, vodopády) > horné Jánošíkovy diery >  Štefanová moc hezká tůra s pěknými rozhledy

Poslední den jsme navštívili místní salaš, okoštovali čerstvou brynzu, zakoupili uzený ovčí sýr, prohlédli si psy trénované proti medvědům a hurá na Moravu.

Popis fotek v Malé Fatře:

1. Pohled na lanovku ze Snilovského sedla
2. Cesta dole do Vrátné přes sněhové minipole
3. Tiesňavy
4. Rozsutec před námi
5. Pohled na Velký Rozsutec ze sedla Medziholie
6. Vrcholové foto
7. Košt brynzy

Bonusem nějaké diáky s Evčou z roku 1995

Seznam diáků s Evčou:

1. Studenovodské vodopády
2. Mlýnická dolina ze Štrbského plesa
3. Popradské pleso a Mengusovská dolina
4. Lomničák z Tatranské Lomnice
5. Studenovodské vodopády
6. Lanovka z Lomnického sedla
7. Dámy před Lomničákem (fotka jedné z dam)
8. Sliezsky dom a Velická dolina
9. Chata u Zeleného plesa

No a jsme na konci

Závěrečná rekapitulace je doložena níže, tabulka pokořených vrcholů nad 2000 metrů, foto recepce kempu Tatranec, zaplacený doklad v kempu z roku 1984 a originál zápis tůr všech těch let v Tatrách.

Jestli jste vydrželi číst článek až sem, tak smekám klobouk. Já na prožité chvíle ve Vysokých a Západních Tatrách velmi rád vzpomínám. Ještě jednou díky za nahlédnutí do těchto tatranských pamětí.